Bordeaux 2016

Velké ročníky jsou téměř vždy „předvídány“ už v průběhu roku – čím déle se v jeho průběhu může réva těšit příznivým přírodním podmínkám, tím více narůstá očekávání vinařů i všech milovníků vína. V roce 2016 se ale žádné velké očekávání nekonalo, klimatické podmínky nebyly optimální a situace na vinicích se mnohdy (a mnohde) komplikovala. O to větší úžas pak vyvolal výsledek sklizně – bohatá, živá, šťavnatá vína, disponující jak okouzlující lahodností, tak mocným potenciálem do budoucna. 

Klíčové faktory ročníku

Jarní měsíce přinesly mimořádné, místy až kritické množství srážek. Téměř zázrakem se ale v trvalém deštěm objevilo suché „okno“ právě v době, kdy réva začínala kvést a na většině vinic tak prošla tímto obdobím bez úhony. Místy, v závislosti na lokálních podmínkách, měly v této době problémy později rašící keře Cabernetu – to se u některých chateaux později projevilo nižším objemem sklizně.

Trvalá vlhkost měla za následek řadu útoků plísní a dalších chorob. Bruno Borie ze Ch. Ducru Beaucaillou, který ve svém komentáři přirovnával průběh roku  k různým událostem z bible, popisuje toto období jako „deset ran egyptských“. 

Teprve ve třetím červnovém týdnu deště skončily. A nastal opačný extrém – sucho. Sucho, jaké v Bordeaux nepamatují – téměř 3 měsíce prakticky bez vláhy. Réva začínala trpět nedostatkem vody. Týkalo se to zejména mladých keřů révy, nejvíce na písčitých půdách, ale také na štěrkových. Avšak ve chvíli, kdy už se zdálo, že hydrický stres vývoj révy úplně zastaví, přišel 13. září spásný déšť. Právě toto byl zcela zásadní moment pro úspěch celého ročníku.

Zrání révy dostalo ideální impuls a v následujících podzimních týdnech se vše pomalu blížilo k velkému finále. Slovo pomalu je tu velmi důležité – teplé, slunečné dny totiž střídaly nebývale chladné noci a vývoj hroznů tak probíhal velmi klidně v dlouhém časovém úseku. To mělo velmi pozitivní vliv na bohatství aromatických látek v bobulích.

Vzhledem k poklidnému dozrávání a pokračujícímu dobrému počasí si tak vinaři mohli volit termín sklizně zcela podle svých představ.

Jednotlivé apelace

Všude byla kvalita sklizně výborná a někde dokonce fantastická. Některé apelace dosáhly historického úspěchu. Dlouhé vyzrávání napomohlo vynikající kvalitě především Cabernetům, proto se dá říci, že levý břeh tentokrát ve výsledku o kousek předstihl své rivaly z oblasti Libournais.

Médoc (Bas Médoc) je v rámci Bordeaux nejchladnějším místem – leží nejseverněji a zároveň nejblíže oceánu. Právě ten ale vytěžil z podmínek ročníku 2016 nejvíce. Jednoznačně jsou to nejlepší vína, která jsem za 20 let v této apelace pil. Cíleně jsem jel ochutnat i vína, která jsou dlouhodobě podprůměrná – a i ta byla pěkná.  Bezkonkurenčním králem apelace bylo opět Clos Manou, nabízející kvalitu srovnatelnou s až třikrát dražšími Grand Cru Classé. Na mimořádnou úroveň se ovšem dostala i jeho „dvojka“ Petit Manou, stejně tak jako skvělé Ch. Tour de By a Ch. Potensac. The best ever…

St. Estephe na tom bylo prakticky shodně a moc to této apelaci, v posledních časech stíhané různými přírodními pohromami, přeji. To byla jízda! Rozhodovat o tom, kdo byl nejlepší mezi hvězdnou trojicí Cos d´Estournel, Montrose a Calon Ségur bylo téměř nemožné. Ale i všechna ostatní vína se vymkla své běžné úrovni a udivovala čistotou, silou, barvitostí i jakousi šviháckou elegancí. Koho vyzdvihnout? Lafon Rochet, Le Crock, Lilian Ladouys, druhá vína ze zmiňovaných chateaux, Capbern….a všechny ostatní.

Pauillac, o kus dále proti proudu řeky, rovněž zářil. Suverénní, frajerská, sebejistá, ohromující vína, přesně to, co čekáte od Pauillacu v jeho nejlepší formě. Lafite Rothschild, jaká nádhera! Ale i Mouton a další, Pichon Baron, Comtesse, Lynch Bages… Zmínit je určitě nutno Grand Puy Lacoste – to víno v tomto roce jednoduše a s přehledem zaplulo mezi absolutní elitu. I tady je pro mě indikativním měřítkem kvality ročníku skupina levnějších vín (Grand Puy Ducasse, Lynch Moussas, Croizet Bages). Ta, pokud jsou opravdu kvalitní, silná a chuťově bohatá, vyjadřují, že jde o velký, mimořádný ročník. Byla přesně taková.

Saint Julien! Co k tomu říci…. Vždy se špatně vysvětluje, co je pro tuto apelaci typické, ta podivuhodná směs všeho zajímavého, co charakterizuje jednotlivé apelace okolní. Nuže, chcete-li poznat St. Julien v jeho dokonalé, archetypální podobě, leží v ročníku 2016 před Vámi. Toto je ryzí St. Julien. S jiskřivou energií a elegancí vín „příbřežních“ (všichni Léovillové, Ducru, fascinující Branaire a udivující Beychevelle), nebo s působivou, kultivovanou zemitostí vín „vnitrozemských“ – výtečné Lagrange, Moulin Riche, Clos du Marquis. Ale v

příjemném výčtu by bylo možno pokračovat stále dál (Talbot, Glana, Croix Beaucaillou, St. Pierre…), až do samotného konce.

Margaux je nejteplejší oblastí levého břehu, jakkoli je tento klimatický rozdíl jen nepatrný – vzdálenost mezi St. Estephe a Margaux je vzdušnou čarou přibližně 20 kilometrů. Nicméně právě tento drobný detail dokáže rozhodnout o tom, kdo je o chloupek lepší, než ten druhý. Dlouhé a suché léto samozřejmě hrálo více do karet „severním“ oblastem. Výsledek apelace Margaux jako celku byl proto méně kompaktní, nicméně i zde vznikla celá škála naprosto perfektních a výjimečných vín. Na vrcholu samozřejmě skvělé Margaux a letos opravdu uchvacující Palmer. Tradičně výborné Ch. Rauzan Ségla, Cantenac Brown a Giscours. Ale k tomu navíc velké a příjemné překvapení v podobě Brane Cantenac, Kirwan a nezvykle přitažlivého Ferriere.

Haut Médoc se rozkládá na velké ploše s mnoha odlišnými terroiry. Logicky jsou tedy vždy i poměrně velké rozdíly v kvalitě vín. I tato apelace si ale jako celek může zařadit ročník 2016 mezi úspěšné. Výtečná byla vína ze severní výspy Haut Médocu, na hranici se St. Estephe (Sociando Mallet, Charmail), ale i v jižní části byl na mnoha místech důvod k nadšení – La Lagune, Cantemerle či Sénéjac a v naprosté pohodě byla i drtivá většina obecně velmi oblíbených vín – Beaumont, Belle-Vue, Paloumey a mnoho dalších.

Pessac-Léognan byl jednoduše famózní. Byl to prostě rok Cabernetu, tak si to zdejší vinaři užili. Jméno Haut Brion už je nutno skloňovat třikrát, protože k dokonalému Ch. Haut Brion a La Mission HB se letos (a zřejmě už napořád) špičkovou kvalitou přiřadilo Ch. Les Carmes HB. Ale tím to neskončilo – výstavní víno bylo možné ochutnat na Haut Bailly, Domaine de Chevalier, Malartic Lagraviere či krásné, zeštíhlené Ch. Pape Clement. V cenově přístupnější hladině se zaskvělo Ch. Seguin a Haut Nouchet.

Pomerol si zvyknul být v posledních letech téměř vždy na absolutní špici. Tentokráte to neplatilo, jakkoli mnoho vín potvrdilo svou špičkovou kvalitu. Avšak tím, že je Pomerol de facto nejteplejším místem Bordeaux, nemohl využít výhod ročníku 2016 v plném rozsahu a zejména některá levnější vína z písčitých půd působila trochu unaveným dojmem. Na druhé straně zcela fascinovalo strhující Ch. Belle Brise (vinice jsou na jednom z nejchladnějších míst Pomerolu), vynikající byly stálice Vieux Ch Certan, Evangile, La Conseillante, Gazin a velice potěšilo Ch. La Pointe, Ch. Le Moulin a málo známé Ch. St. Pierre.   

St. Émilion je přehlídkou všech možných půdních typů a vzhledem ke klimatickému průběhu během roku se podle nich rozvrstvila úspěšnost jednotlivých chateaux. Zcela dokonalá byla vína z vápencové plošiny ve středu apelace (Ausone, Canon, Clos Fourtet aj.), zatímco na druhém konci spektra se s největšími potížemi potýkala vína na písčitých půdách (podobně jako v Pomerolu), nejvíce trpící suchem. Na jílovitých půdách obstála vína výborně a přímo zazářili ti, kteří mají ostrůvky štěrku a na nich Cabernet – Cheval Blanc, Figeac, Villhardy. Mezi veleúspěšné se zařadila elita této apelace (Troplong Mondot, Angélus, La Gaffeliere aj.) a o mimořádnou pozornost si řeklo znamenité Ch. Grand Pontet a Ch. Jean Faure. 

Fronsac nabídl dvě odlišné tváře – tu první a bez přehánění nádhernou představovala vína z vápencové plošiny nad řekou.  Ve svorné jednotě tu vína z této lokality ukazovala, proč byla tato apelace kdysi slavnější než Pomerol i St.Emilion. Moulin Haut Laroque, Dalem, Les Trois Croix, Canon Pecresse, La Rousselle, Villars, Vrai Canon Bouché, ale i Gaby či Carlmagnus – vše vynikající. Ovšem vína z dalších částí této apelace, která jsem ochutnal, byla jen velmi průměrná.

Satelity St. Émilionu a Castillon znovu potvrdily, že se některá chateaux, která disponují špičkovým terroirem,  mohou kvalitou rovnat vínům mnohonásobně dražším. Přehlídka těchto jmen nepřekvapí: Beauséjour v Montagne, La Mauriane a Guibot La Fourvieille v Puisseguinu, Domaine de l´A, Clos Louie a Clos Puy Arnaud v Castillonu.

Lalande de Pomerol si drží primát Fleur de Boüard před Les Cruzelles, v apelaci Bordeaux Superieur potvrdilo vysokou kvalitu Gree Laroque a přímo okouzlilo Ch. La Croix Lartigue. Hotovým šlágrem letošního ročníku se pak stal reprezentant apelace Cadillac -Ch. Réaut.

Omlouvám se všem krásným vínům, na které se v tomto výčtu nedostalo.

 

Tomáš Dominec, květen 2017

  
Print Friendly and PDF
Příbuzná nabídka

Chateau La Roque de By 2015

Pěkné víno Ch. Roque de By z kategorie cru bourgeois, patří stejným majitelům jako Ch. La Tour de By.
Skladem 120 ks
Cena
250 Kč

Chateau de Pitray 2016

Víno má klasický charakter a patří do kategorie štíhlejších, velmi příjemně pitelných vín.

Cena bez DPH
175 Kč

Chateau de Pitray 2015

Skvělý poměr cena/ výkon. Báječné pití - a prakticky hned po nalahvování.

Cena bez DPH
175 Kč