Vinařství v Lotyšsku

Vinnou horu v lotyšském Sabile (Sabiles Vinakalns) o rozloze 1,5 ha uvádí Guinessova kniha rekordů jako nejsevernější vinohrad světa.

Ve skutečnosti tomu tak není - Flen ve Švédsku, Otepää v Estonsku a Horten v Norsku leží ještě severněji. Přesto se tato vinice stala turistickou atrakcí. Tzv. Lotyšské Švýcarsko (pahorkatina podél řeky Abavy na severozápadě země) je svědkem vinařských pokusů od panování řádu německých rytířů ve 14. až 16. století. V 17. století si místní „tvrdá a silná“ vína oblíbili kuronští vévodové. V Sabile se pořádaly vinařské slavnosti a hrozen se stal symbolem města. O sto let později vinohrady zpustošila válka. Teprve v roce 1936 byla v Sabile z iniciativy lotyšského prezidenta Karlise Ulmanise obnovena alespoň symbolická vinice. Hrozny byly o tři roky později s velkou slávou vystaveny v Jelgavě (někdejší metropole Kuronského vévodství). Avšak po II. světové válce byla vinice opět opuštěna a zpustla. Rekonstrukce se dočkala v roce 1989. Zásluhou skupiny studentů bylo vysazeno 650 keřů patnácti odrůd. Na terasách mezi ořešáky, broskvoněmi a meruňkami nyní dozrávají extrémně raná (druhá polovina srpna) a mrazuvzdorná (pod -30°C) lotyšská novošlechtění (samozřejmě s geny amurské a liščí révy) Zilga, Supaga, Sukribe, Veldze, Meda, Guna, Agra, a také např. Novgorodas Jubilejas z Ruska. Od roku 1999 obnovilo město tradici vinařských slavností (poslední víkend v červenci). Sabilská vína jsou vyhledávanou raritou a cena jedné lahve činí 500 Kč.

V Lotyšsku často experimentují s jedinou modrou místní odrůdou šlechtitele Paulse Sukatniekse, poeticky nazvanou Zilga čili Modrá hlubina (syn. Dvietes 4-2-108). Oblíbeným bílým kultivarem je Skujins-675 (syn. Moskevský odolný), který ve šlechtitelské stanici u Moskvy vyšlechtil Lotyš Kaspars Skujins. Klub vinohradníků a vinařů v Rize pořádá už několik let soutěžní přehlídku vín. Červená vína jsou obvykle z odrůd Alfa a Zilga, bílá vína se nejčastěji vyrábějí z lotyšských kultivarů Supaga, Veldze a Skujins-675. Dny vína (Vyno Dienos) ve Vilniusu se konají každoročně v květnu. Národní asociace (amatérských) vinařů byla založena v roce 2006 a o rok později vznikla Asociace litevských vinohradníků. Předním šlechtitelem je Antanas Gailiunas, autor řady raných mrazuvzdorných hybridů (kříženců révy vinné, révy liščí a dalších druhů rodu Vitis): Gailiune, Gailiuno Jadvyga, Gailiuno Sasla, Juodupe, Juodkrante, Juvendana, Liepsna, Palanga, Sirvinta, Lietuvos Perlas, Varduva. 

Vinaření ve skleníku („teplica“) nebo „otevřené“ vinici (rozdíl dozrávání 3 až 4 týdny) je koníčkem řady zahrádkářů. Venkovní vinohrad vyžaduje nízké vedení a zimní ochranu (přihrnutí zeminou, senem, větvemi vánočních stromků či různými fóliemi). Novošlechtění ruského a pobaltského původu jsou téměř o měsíc ranější než rezistentní hybridy vinařů-polárníků ze severu USA (Beta, St. Croix, Joffre, Maréchal Foch). Jako stolní odrůdy jsou doporučovány selekce Litevce A. Gailiunase, Lotyše P. Sukatniekse a původem ruské Aljošenkin, Vostorg, Timur, Jubilej Novgoroda, Agat Donskoj a další. Moštovou odrůdou číslo jedna byl za sovětské éry Ivanausko rastinuke neboli Ivanauskasův nalezenec. Nejspíše šlo o semenáč odrůdy Alfa (Vitis labrusca amurensis) či Beta (Vitis labrusca x Vitis riparia). Po vstupu do EU se osvědčila rezistentní novošlechtění z Německa, především dobře vyzrávající Solaris. K perspektivním se řadí Siegerrebe, Regent, Rondo (autor Vilém Kraus) a litevská Varduva.

Lotyšská a litevská novošlechtění obsahují geny liščí révy (Vitis labrusca), které jsou vedle rezistence mnohdy nositeli tzv. liščiny (aroma nahnilých jahod). Na evropský trh tato vína nesmějí. Jinak je tomu v USA a zemích bývalého SSSR. Také v Pobaltí byla vždy dostupná sladká červená vína Lydija a Isabella (dovoz Moldávie). Konzumace vína v těchto zemích však tradici nemá (dříve se pila medovina, nyní pivo). Oficiálních vinařství je méně než prstů jedné ruky. Produkují vína ovocná (hitem je černorybízové) a šumivá (importovaná surovina). Vína z místních hroznů vyrábějí jen pro vlastní potřebu vinaři-zahrádkáři, např. Andrius Diliautas v Magunai (litevsko-běloruské pomezí) a Evalds Pupols u Rezekne (jižní Lotyšsko).  

Sabiles Vinakalns Zilga 2009 (Lotyšsko) – jiskrná světle rubínová barva, vůně třešňového kompotu, delikátní tóny lesních jahod a makových koláčů, víno lehké, polosuché, ohnivě a čistě doznívající ***

Hodnotící stupnice:  ***** vynikající, **** velmi dobré, *** dobré, ** pitelné, * nepitelné

 

Autor: MUDr. Martin Křístek
Zdroj: Beverage&Gastro 1-2/10

  
Print Friendly and PDF
Příbuzná nabídka

Cotes du Rhone "Les Olympes" rouge 2018

Měkké, vzdušné víno z písčitých půd. O tělo se stará 80% Grenache, o sílu 20% Syrah.
Skladem 35 ks
Cena
225 Kč

Cotes du Rhone "Les Olympes" blanc 2018

Harmonické cuvée Grenache blanc, Viognier a Clairette. Spojuje plnost chuti se svěžestí.
Skladem 21 ks
Cena
225 Kč

Gigondas "Les Olympes" 2017

„Horské víno“ z poloh ve výšce 500 m.n.m. Říznější, kořenité, se středomořským akcentem.
Skladem 4 ks
Cena
580 Kč