Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
Pauillac souhrnně - en primeur 2011
Pauillac působil mezi ostatními apelacemi levého břehu tak, jak se to od něj očekává – suverénně a sebejistě. Ani tady nebyla nouze o velké kvalitativní rozdíly mezi châteaux, ale celkový dojem byl silnější, hlubší a barvitější, než jinde.
Hledat důvody pro tento fakt není složité. Jak Cabernet Sauvignon vinaře v Médocu po celou sezónu trápil, tak se jim na konci odvděčil. Skvěle vyzrálý, silný, obdivuhodný. Právě v Pauillacu je ho nejvíce a to ještě mnohá cuvée cabernetově posílila, jak to jen šlo. Nejmarkantněji je to patrné u vína ze Ch. Pichon Comtesse, jehož složení bude možná pro fanoušky „Komtesy“ malým šokem – Cabernet Sauvignon se tu spolu s Cabernetem Franc postaral o plných 90%! To je ještě více než u skvělého Ch. Pichon Baron, byť i to proporci Cabernetu mírně zvýšilo na 82%.
Počasí během roku připravilo Pauillacu stejné radosti i starosti jako ostatním částem Médocu, ušetřilo ho však problémům s krupobitím (pomineme-li situaci na Ch. Lafite-Rothschild, zmíněnou v komentáři k St.-Estephe). I tak museli zdejší vinaři mohutně třídit, mnoho bobulí zůstalo v důsledku jarního sucha nevyvinuto či spáleno kvůli červnovému teplotnímu excesu.
Charakteristikou se vína vrátila k tradičnějším poměrům. Nižší hladina alkoholu (okolo 13°) i kyselin velela k co nejopatrnější extrakci, aby zůstal zachován hlavní imperativ práce bordeauxských vinařů – harmonie všech základních složek vína. Výsledky této dokonalé a precizní práce byly pochopitelně nejhmatatelnější u těch châteaux, která disponují silným finančním zázemím a mohou si dovolit jak špičkovou technologii, tak i prvotřídní, zkušené sběrače.
Plošná chvála patří právě těmto vínům, zvláštní zmínku si zaslouží Lafite a Mouton, stejně tak jako obě citovaná vína z panství Longueville, krystalicky čistý Pontet Canet či stále dokonalejší Grand-Puy-Lacoste.
Těžko bych hledal v paměti, kdy jsem naposledy ztratil dobré slovo o Ch. d´Armailhac – jsem rád, že tentokrát je pro ně důvod a rád ho podtrhnu: toto nečekaně kvalitní a vyvážené víno patřilo k nejpříjemnějším překvapením letošního roku. O to největší se ale postaralo Ch. Pédésclaux, které zejména díky nově zakoupeným vinicím poblíž Pontet Canet zcela zaskočilo nejen cabernetovou silou, ale hlavně celkovým výrazem, razancí a kvalitou.
Pauillac 2011 se v obecném pohledu sice nevyrovná dvěma předešlým ročníkům, ale ani letos neztrácí nic na své stylovosti. Pokud nabídku vín doprovodí i rozumná cena, půjde z hlediska zákazníků o více než dobrý nákup.